|
Turnaj 27.11. 2010 v Brně – Bohunicích Na další ligový turnaj jsme po delší pauze zajížděli do pro nás nové haly, do brněnské části Bohunice. Zdejší univerzitní campus nás přivítal v mrazivém počasí a mě osobně velmi příjemně překvapila nová hala. Našimi soupeři byli postupně týmy brněnského Psycha a céčkový tým Lanžhota. V předturnajové tabulce se jednalo o týmy z první a třetí příčky, takže nás určitě nečekalo nic lehkého, ale jak jsme si řekli, chceme vyhrávat každý zápas, takže i tentokráte jsme chtěli přivézt plný počet bodů. F.A.T.R. Dubňany - Psycho Brno 7 – 4 (2-1, 3-0, 2-3)
V prvním zápase jsme nastoupili proti lídrovi ligové tabulky, chtěli
jsme od začátku hrát útočný florbal, s agresivním napadáním
soupeřovi rozehrávky a pokoušet se rychlými kombinacemi přečíslit
soupeřovu obranu. Od začátku se nám to jakštakš dařilo, důkazem
budiž dva góly v rozmezí dvaceti vteřin v šesté minutě úvodního
dějství. Jediné co nám zatím v této sezóně moc nejde jsou rozehrávky
útoků, kdy se dopouštíme zbytečných chyb, kterých dokáže soupeř
využít. Druhá třetina nám vyšla parádně, soupeře jsme přehrávali,
kombinace vycházeli, takže začali přibývat i branky. Během druhé
třetiny jsem nabyl jasného dojmu, že tento zápas už nemůžeme
ztratit. Ve třetí třetině došlo k mírnému polevení z naší strany,
čehož soupeř dokázal využít k mírné korekci konečného výsledku. Ke
cti soupeře může být, že se taky snažil hrát útočný florbal (na
rozdíl od našeho dalšího soupeře, a tak pro tu hrstku diváků v hale
to mohl být celkem líbivý florbal. F.A.T.R. Dubňany - TJ Sokol Lanžhot C 5 – 5 (1-2,1-3,3-0)
Ve druhém utkání jsme se opět přesvědčili, že prostě neumíme moc
hrát proti zabetonovanému soupeři. Do soupeře jsme bušili snad jak
pověstní bojovníci u Verdunu, ale nebylo to moc platné. Navíc soupeř
podnikal ojedinělé nebezpečné protiútoky, které mu téměř
stoprocentně vycházeli. Po dvou třetinách proto vypadalo skóre tak
jak vypadalo. Téměř hrozivých 2-5 v náš neprospěch. Pak se ale stalo
něco o čem se rozepíšu až v hodnocení. Zkusili jsme ještě zabrat,
neměli jsme co ztratit a postupně začali umazávat náskok soupeře. Ve
třetí třetině jsme ho snad nepustili na naši polovinu, výsledkem
obrovského tlaku bylo Zubínkovo vyrovnání půl minutky před koncem.
Škoda ještě toho závěru, bylo tam břevno a pár dobrých pozic, obrat
mohl být dokonale dokonán, ale nakonec nám čas stačil jen na to
vyrovnání. Jan Harca |