V sobotu 17. 4. nás čekal poslední turnaj elévů v této sezóně. Kluci pod vedením Vojty Šmidy měli opět těžký los v základní skupině. První zápas jsme se utkali s Buldoky. Bohužel jsem zápas neviděl, ale naši borci hráli prý docela dobře, jen jim to tam nepadalo a nakonec prohráli vysoko 7:0.
Druhý zápas nás čekalo Znojmo. Od začátku soupeř udával tempo zápasu a naši hráči bránili a spoléhali na brejky. Dlouho byl stav vyrovnaný, až chvilku před přestávkou překonal soupeř našeho výborně chytajícího brankáře. Druhá půlka byla ve stejném scénáři a soupeř přidal další dva góly.
V boji o sedmé místo nás čekala Líšeň. Nejdůležitější bylo soupeře nepodcenit, což se bohužel stalo. Zápas byl vyrovnaný, naštěstí jsme neustále vedli a nakonec po boji zvítězili.
Poslední zápas v sezoně nás čekal nejslabší Komín. Kluci a holky si opět vylepšili osobní statistiky a zaslouženě vyhráli.

Sestava:
Patrik Harca – Filip Ryba, Dominik Pytela, Mirek Bureš, Tomáš Šeďa, David Viktorín – Adéla Göndörová, Michal Králík, Radek Bábíček, Aneta Göndörová, Libor Dohnálek, Marek Waldhans, Petr Kopečný

Výsledky:
F.A.T.R. Dubňany – Bulldogs Brno 0:7 (0:3)
F.A.T.R. Dubňany – Znojmo 0:3 (0:1)
F.A.T.R. Dubňany – Fbc Líšeň 3:2 (2:0)
F.A.T.R. Dubňany – Sokol Komín 8:1 (5:0)

Zhodnocení sezony:
Protože to byl poslední turnaj, nebudu ho hodnotit, ale zhodnotím celou sezonu. Letos jsme hráli poprvé soutěž elévů a musím říct, že jsem byl příjemně překvapený našimi výsledky i hrou. Byl jsem upozorňován svými předchůdci, že budeme dostávat dvacítky apod. Až na pár výjimek jsme vyloženě nepropadli. První turnaj byl spíš o sbírání zkušeností, na dalších turnajích jsme se hodně zvedli. Zhruba po půlce sezony se mi zdálo, že jsme stagnovali. Pak přišla iniciativa Radkovi mamky, že bude chodit s kluky hrávat v úterý po škole, za což jsme jí vděční. A ještě se nabídl Vojta na tréninky v pondělí plus ve středu trochu běhání a hry. Ke konci sezony se už kluci opět zlepšovali a myslím, že patříme k týmům, co umí florbal hrát. Na čem bysme měli zapracovat je psychika, hlavně my trenéři. Na posledním turnaji se to hodně projevovalo, v zápase se Znojmem měli hráči k soupeři příliš respekt, přitom když hráči hrají aktivně a nebojí se chodit do soubojů, dostáváme pod tlak i ty nejlepší týmy. Pozitivem v sezoně bylo, že nikdo neodešel a nový hráči (hráčky) se postupně zapracovávají do týmu. Hodně se zvedli výkony našich brankařů, zejména díky Roubovi, který jim předává svoje dlouholeté zkušenosti. Dalším velkým pozitivem byl přístup většiny rodičů, vždycky se jich našlo dost, aby mohli jet na turnaj všichni hráči, i přes dost nesmyslné rozložení turnajů. Celodenní „výlet“, 18 zápasů a často i tříhodinové pauzy byly opravdu nepříjemné a nezáživné. Skvělou kapitolou byly turnaje mladších nadějí, kdy kluci „ničili“ svoje soupeře a kromě prvního všechny vyhráli.
Co napsat na závěr? Snad jen poděkovat všem, Vojtovi, Kájovi, Roubovi, rodičům a hlavně všem hráčům za jejich přístup. A můžeme se těšit na další sezonu a další zápasy.
Pavel Blaha